Poradenské studio Resonance srdce

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

„Naše vášně a radosti nemají tečku. Život je nepřetržitý proud. Bez tečky.“
 J. Hejznar
 
 
Pravidlo Richarda Gera – Přejí ti štěstí!

“Existuje jedno účinné cvičení, celkem jednoduché, které jsem začal využívat před dlouhými lety. Ať už jsem na své cestě potkal kohokoli, člověka nebo třeba hmyz.
PRVNÍ myšlenka, kterou si připustím ve vztahu k té druhé bytosti: „PŘEJI TI ŠTĚSTÍ!“ Hlavní je, aby ta myšlenka byla opravdu úplně první: „PŘEJI TI ŠTĚSTÍ!“
Naprosto to změní všechno další, k čemu dojde mezi vámi a tím druhým. Říkám to na základě vlastní zkušenosti.
Někdy je to krajně obtížné, když se setkáte osobně s nepřítelem, když stojíte tváří v tvář neočekávané drsné situaci. Mě velmi pomáhají meditace, které mě naučily nepřipustit záporné emoce.
Získáte schopnost vytvořit si kolem sebe jakýsi prostor. Uvidíte, jak se v něm vznáší ta negativní emoce, a než vás ovládne, dokážete ji přeměnit.
Všechno uvidíte tak, jak to je: tady se projevuje nevědění; hněv není nic jiného, než nevědění – z mojí strany i z té druhé. Přetvořte ho, nechte ho odplout, změňte ho v LÁSKU: „PŘEJI TI ŠTĚSTÍ!“ Zkuste to a uvidíte, jak se všechno ve vašem životě změní.“
(přišlo e-mailem)
 
 

Kamkoliv jdeš, bereš sebe vždycky sebou

Každý máme nějaký ten seznam situací a pocitů, které bychom už nikdy nechtěli zažívat. Jsou to všechno věci, které jsou nám důvěrně známé, které nám už někdy velmi ublížily. Zkušenosti, které jsme museli zakoušet nejenom ve svých vztazích, ale pravděpodobně již jako dítě. Když však tyto zkušenosti nyní chceme vyčlenit z našeho vztahu, který právě žijeme, žádný opravdový vztah mít nebudeme. Proč? Protože tato část naší osobnosti nesmí v tomto vztahu být.

Pokud jsme například měli doposud ve svém životě pocit méněcennosti nebo pocit, že nejsme hodni lásky, bezpochyby budeme tento pocit vnášet do vztahu. Nebo pokud náš způsob řešení konfliktů spočívá v hádce, nenávisti a agresivitě, tak bezpochyby nemáme k dispozici žádný jiný nástroj, kterým bychom řešili své konflikty. Potom si budeme muset tento nový nástroj teprve vybudovat. A sice jedině ve vztahu!

Když to nechceme, pak pravděpodobně nevstoupíme do žádného opravdového vztahu. Namísto toho se budeme raději držet zpátky, budeme hrát na jistotu, neukážeme se ve své celistvosti a zůstaneme pořád tak trochu připraveni na to, abychom mohli z celé záležitosti vycouvat. A to ještě dlouho předtím, než by například hrozilo, že budeme muset čelit svému pocit méněcennosti. Tyto stránky naší osobnosti dokážeme vlastně léčit a osvobozovat pouze a jen ve vztahu. A teprve poté budeme mít opravdu šťastný a osvobozený vztah.

To znamená, že pokud chceme skutečně hluboký a láskyplný vztah, tak do toho musíme jít naplno, bez žádného kdy a ale, se všemi riziky. Budeme muset znovu procházet všemi těmito emocemi, které vlastně vůbec nechceme mít, a sice tak dlouho, dokud je nevyléčíme a nepropojíme tyto zkušenosti s novými, pozitivními zážitky.

Ať už jsme si sebou přinesli jakékoliv vzory, budou ovlivňovat naši představu o vztahu. Náš partner vůbec neví, jaký sbalený obraz s představami před ním rozvineme. A bude nucen se našim výčitkám a představám postavit. I když to nebude vždycky jednoduché. Existuje jenom buď a nebo.

Partnerství je pomocná ruka,
abychom konečně mohli osvobodit vše nemilované.

Kdo jiný než náš partner by měl mít odvahu projít s námi našimi bolestmi a hlubinami?

Bohužel všechno to, od čeho by se chtěl člověk distancovat, si zve přímo do svého vztahu. A projeví se to jako explozivní směs emocí a potlačovaného vzteku.

Neboť abychom se něčeho mohli zbavit, musíme to nejdříve mít. A právě proto, že to člověk nechce, dostane to. Kvůli tomu se náš partner bude dotýkat těchto našich bolestivých minulých zkušeností. Může ale vynést na povrch vždycky jen to, co v nás dřímalo. Jsou to tedy pořád jenom součásti nás samých.

Vraťme se zpátky k našemu seznamu. Možná bys měl svůj negativní seznam nyní pozměnit a napsat, od čeho by ses rád ve svém vztahu osvobodil? Jaké vzory a škatulky bys rád rozpustil? Co ještě nedokážeš rozpustit? Jakou cenu jsi za toto "nerozpouštění" ochoten zaplatit? Když se tím zabýváš, pravděpodobně vyneseš na světlo hodně starého duševního odpadu. Prostě to dovol. neposuzuj to. Především neposuzuj sám sebe. To nejlepší na tom je, že už jen tím, že uvažuješ nad seznamem, mnohé si uvědomíš.

Uvědomování si je léčení.

Když si ujasníme,co všechno vnášíme do vztahu a od čeho bychom se rádi osvobodili, budeme stále více poznávat, že náš partner je v mnohých záležitostech pouhým "zástupcem" pro naše projekce. Že naše vzory se doplnily s jeho. A tímto poznáním se všechno mění. Došlo k novému zamíchání karet. Nyní je máme k dispozici na stole, odkryté lícem nahoru.

Možná se dokonce odvážíš ukázat svému partnerovi svůj seznam s nemilými vzory. Možná mu dokonce dokážeš říct, že na tom chceš pracovat. Má to pro tebe nesmírnou výhodu. Už se nebudeš muset distancovat, schovávat, potlačovat, nebo ujišťovat. Současně si z partnera uděláš svého spojence. To vytváří blízkost. Možná že potom i on si dokáže uvědomovat společně s tebou své stinné stránky. Neboť když se změníme my, změní se i náš partner.

Pierre Franckh, www.novoucestou.cz
 
 
Dobrodružství lásky

Ze všech exotických míst, která můžeme navštívit, a cest, po nichž můžeme jít, je láska tím největším dobrodružstvím ze všech. Majestátní scenérie, které před námi odhaluje, nejsou viditelné zvenčí, ale zevnitř. Ukazuje nám divy našeho srdce a úchvatnost naší schopnosti cítit. Otevírá naše oči pravdě o tom, kdo jsme a jací bychom měli být.

když to lásce dovolíme, dotkne se našeho ducha a udělí nám požehnání. Je to cesta, která vás, jestliže se na ni vydáte, promění tak, že už nikdy nebudete stejní jako dřív.

Stejně tak jako všechny velké expedice i dobrodružství lásky vyžaduje velkou emocionální odvahu. Musíte riskovat, měnit se a růst, a když už si myslíte, že si konečně můžete vydechnout, žádá se po vás, abyste rostli dál. V důsledku tohoto růstu však budete odměněni prožitkem, že jste skutečně plně a nádherně živí. Cítíte, vnímáte a prožíváte víc než kdykoli předtím, a tak se sami sebou stáváte víc, než jste kdy byli v minulosti.

Čím dál a hlouběji při svém dobrodružství lásky zacházíte, tím zřetelněji chápete, že váš skutečný cíl neleží kdesi ve vzdálené budoucnosti, ale je teď a tady, a účelem není někam dorazit, ale být plně přítomni tam, kde zrovna jste. Pochopíte, že láska není ničím, co děláte proto, abyste dospěli k výsledku - je to akt, jenž vás sám o sobě dokáže prodchnout radostí, a proto splňuje svůj účel v každém okamžiku.Cestujete-li se špatným partnerem, cesta láska vás může svést na těžko schůdné stezky a uštědřit vám nejednu bolestnou lekci.

Teprve když najdete jako společníka vhodného partnera, vaše cesta vám přinese skutečné štěstí. Pouze se správným partnerem můžete svůj vztah použít k tomu, abyste se "pozvedli v lásce". Věřím, že dobrodružství lásky nám ve své nejvyšší formě pomáhá rozbít představu o naší osamocenosti na světě tím, že nabízí příležitost překonat hranice našeho Já a prožít splynutí s druhými, jednotu s lidmi, které milujeme. Tímto způsobem se láska stává dveřmi k božství.
Svého společníka na cestu si zvolte s tou největší péčí, protože právě do jeho očí se budete dívat, abyste v nich spatřili záblesk Boha.

Barbara De Angelis, Tajemství partnerství, www.novoucestou.cz
 
 
Světlo nepotřebuje chránit....

Přišli jste ze Světla a do Světla se vracíte. Světlo je vaší pravou podstatou. Vy jste světlo.

Vše co se děje ve vašem životě a kolem vás je jen odrazem energetických zápisů (informací, vibrací) uložených ve vašich tělech - emočních, mentálních a do jisté míry i v těle fyzickém. Tyto energetické zápisy jsou tvořeny vašimi myšlenkami, přesvědčeními, prožitky a traumaty a tvoří vaši realitu.
Proto.....máte-li potřebu se chránit, vytvářet kolem sebe ochranná vajíčka, ochranná pole a bariéry před čímkoliv - energetickými upíry, zlem, manipulací druhých, vnějšími ataky a nechtěnými situacemi, věřte, že v jádru své potřeby se snažíte vytvořit ochranu před sebou samými - před vlastními strachy, zoufalstvím a vnitřním nesouladem.

Vědomou a cílenou prací na očišťování svých energetických a fyzických těl odstraňujete zábrany tomu, aby vámi mohlo prostupovat více a více světla. Světlo je nejvyšší vibrací - je to Inteligence, Je to Láska, je to Stvořitel Sám.

Čím více Světla jste schopni znovuvstřebat, tím více se zvyšují vaše vibrace a podle dominantního zákona našeho Vesmíru - kterým je zákon přitažlivosti - přestáváte být v souladu s nízkovibračními událostmi. Světlo je vaše přirozená ochrana - tedy Láska, Radost, Soucit, Štěstí. Mnohokráte bylo řečeno a napsáno:

Co vyzařujete, to přitahujete.

Dosáhnete-li jisté vibrační úrovně, jste v bezpečí. Kamkoliv půjdete, kam se podíváte, cokoliv uděláte, budete chráněni. Budete chráněni vlastní vibrací Světla.

Proto ve své podstatě, nejdražší spolutvůrci nové reality na Zemi - ve své podstatě jediné, před čím se opravdu potřebujete chránit jsou vaše myšlenky a přesvědčení, které neslouží nevyššímu dobru vaší Duše. Jediný koho potřebujete ochránit, osvobodit a učinit štastným je vaše vnitřní dítě sídlící ve vašem srdci a čekající na vaši lásku a pozornost. Jediný, kdo potřebuje vaši pozornost je vaše Duše, která čeká jen na to, až budete sami sebe tak milovat, že vám narostou křídla a vy se rozletíte do toho nejkrásnějšího snu, který tady - na této úžasné planetě můžete prožít.

Až bude celé lidstvo zářit svým Božským Světlem kterým ve své podstatě je, bude chráněna celá planeta.

Proto nezapomeňte - přišli jste ze Světla a do Světla se vracíte. Světlo je vaší pravou podstatou. Vy jste světlo.

Na slunci v lásce napsala: Martina Atiriamin Christová, www.slunecnabrana.eu, www.martinachristova.eu
Tento článek lze nekomerčním způsobem šířit v originální formě s uvedením jména autora a aktivním odkazem na stránky www.slunecnabrana.eu a všemi dalšími uvedenými aktivními zdroji, včetně této poznámky.

 
 

Zamilujte se do svého života

"Když se vaše loďka neudrží na hladině, nikomu se nechce plout s vámi přes oceán."

Nesnažte se najít člověka, kterého byste milovali, ale zkuste se sami proměnit v někoho, kdo si zaslouží být milován.

Nesnažme se přimět partnery, které už máme, aby nás měli víc rádi, staňme se místo toho lidmi, kteří budou více hodni jejich lásky.

Položme si otázku, jestli my sami dáváme druhým tolik lásky, kolik bychom jí rádi dostávali od nich - nebo jestli prostě očekáváme, že nás druzí budou vroucně milovat, i když my sami nejsme právě laskaví a štědří.

Jednou k sobě patrně potkáte toho pravého člověka, ale i předtím, než se tak stane, jste a budete bytostí hodnou úcty a lásky - takoví, jací jste; nikoho dalšího k tomu nepotřebujete.
Vždycky mějte na paměti, že jste svébytní a vyjímeční prostě proto, že existujete, že jste. Svět ve vás dostává vzácný a jedinečný dar, a vůbec nezáleží na tom, jestli se vám v práci daří nebo nedaří, jestli máte báječné manželství, anebo jestli žijete sami. Není třeba čekat, až se něco stane, až dojde ke změně vnějších okolností; úplní jste už teď.

Ať už jste ženatí či vdané - pokud toužíte po tom, aby ve vašem životě bylo více romantiky, zamilujte se do svého života, do života, který právě prožíváte."

E. Kübler Rossová, www.novoucestou.cz
 
 

Odpuštění druhému je dar sobě samému

Odpuštění je dlouhý a náročný proces. Doopravdy odpustit člověku, který nám ublížil, je velmi těžké. Zdá se nám nespravedlivé, že bychom jako odpověď na zlo měli prokazovat dobro. Zbytečně se neříká, že odpouštět umějí jenom silní lidé.

Příběh o odpuštění

Anděl se usmál. Byl to laskavý, vlídností naplněný úsměv.
«Víš, člověk nemůže proklít druhého člověka."

S obavou jsem na něj pohlédl. Kam to míří?
«Člověk vůbec nemůže udělat nic s jiným člověkem", znovu se usmál, "dokonce i kdyby ho zabil."

Netušil jsem, kam tím Anděl míří, ale naslouchal jsem mu se zájmem.
«Člověk nemůže druhému vnutit své myšlenky. Nemůže ho donutit, aby se na svět díval jeho očima, nedokáže druhého člověka přesvědčit o své pravdě."

Namítl jsem:
«Ale přesto se to stává.»
«Ne", zavrtěl Anděl hlavou, «to ten druhý je ten, kdo ti dokáže uvěřit. Ty nemáš moc vůbec žádnou.»

Odmlčel se, chvíli se díval kamsi do daleka a potom pokračoval:

«Udělat cokoli s jiným člověkem není v lidské moci. Tak to stanovil Bůh. Ať se ti to líbí nebo ne."

Odmlčel se. Ale já jsem to chtěl vysvětlit.
«A?..», řekl jsem tedy tázavě, abych dal najevo, že si žádám pokračování..
«Vše, co člověk dělá druhému, dělá sám sobě.»
«Jak to?», nechápal jsem.
«To je jednoduché. Když proklínáš druhého, proklínáš sám sebe. Když dodáváš ducha druhému, dodáváš ho sám sobě.

Urazíš se na něho a urazíš sám sebe. Když ho obdaruješ, obdaruješ sám sebe. To je zákon.»

«Čí?»
«Jeho…», ukázal Anděl kamsi do nebe.

Chvíli jsme mlčeli.
«Jestli jsem to správně pochopil", zeptal jsem se, «tak když odpouštím druhému, odpouštím sám sobě?»
«Správně", - přikývl.

Zamyslel jsem se. Pak jsem na něj pohlédl a řekl:
«Já chci odpustit. Opravdu chci.»

Anděl přikyvoval.
«Abys uměl odpustit, musíš vědět, co to je odpuštění…»

To mě zajímalo.
«A co to je?»
«Odpuštění?», opakoval mou otázku. «To je radost.»

Pozorně jsem se na něj podíval. Není trochu z formy? Nebo jak tomu tady u nich říkají..?

Anděl se usmál.

«Nedělám si legraci. Odpuštění je opravdu radost. Je to radost lásky.»

Zahleděl se do nebe a řekl:

«To je, když se dokážeš zhluboka nadechnout, zasmát se a říci: "Díky! Díky za to, žes to pro mě udělal. Jestli chceš, můžeš to udělat znovu! A pak ještě! Můžeš to udělat, kolikrát jen chceš! A pokaždé ti řeknu: Děkuji!"

Hleděl jsem na svého Anděla, jak stojí s roztaženými křídly na kraji naší nekonečné cesty a z ničeho nic jsem se náhle cítil velmi lehce. Vlastně radostně. Asi proto, že jsem stál vedle něj, slyšel jsem jeho melodický hlas a věděl jsem: všechno bude dobré!

Je třeba umět odpouštět.

www.pronaladu.cz
 
 



Líbí se vám naše stránky? Chcete nám nechat vzkaz. Můžete třeba i zde :o))



 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky